Péče o dítě je první věcí, kterou budete při rozvodu či rozchodu řešit.
Pokud váš vztah nefunguje a plánujete rozvod manželství či v případě „života na hromádce“ rozchod s rodičem vašeho dítěte, je péče o dítě první věcí, kterou budete řešit. Ať už jsou vaše vztahy jakékoliv, je nejlepší cestou vzájemná dohoda, která by měla respektovat zájmy dítěte.
Při rozvodu manželství se v první řadě řeší péče o děti a až následně samotný rozvod a vypořádání SJM. V ideální situaci se rodiče vzájemně na péči potomků dohodnou a tuto dohodu potvrdí soud. Pokud vznikají neshody, doporučujeme vše řešit s pomocí advokáta. I v tomto případě konečné rozhodnutí stanoví soud.
Výlučná péče jednoho z rodičů patří v České republice mezi nejčastější formy výchovy dítěte po rozvodu manželství. V naprosté většině (až 90 %) se jedná o péči svěřenou matce.
Druhý rodič se s potomkem stýká nejčastěji každý druhý víkend (podle domluvy od pátku či soboty do neděle), popřípadě v dalších termínech určených soudem a je mu uložena povinnost přispívat na výživu dítěte (tzv. výživné).
Střídavá péče rozděluje čas věnovaný dítěti oběma rodičům téměř rovnoměrně (ať už se jedná o týdenní, měsíční či například půlroční intervaly). V západní Evropě, Skandinávii či USA tento způsob převažuje. V České republice je střídavá péče (či střídavá výchova) možná od roku 1998 a využívá se přibližně u 5 % případů, přičemž počet dětí svěřovaných do střídavé péče každým rokem mírně narůstá.
Pro tuto formu péče jsou nezbytné dobré vztahy, bezproblémová komunikace a vzájemný respekt mezi rodiči.
Společná péče (či společná výchova) přistupuje k výchově dítěte flexibilně a z pohledu samotné výchovy patří mezi formy s nejvyšším přínosem. Nejdůležitějším pilířem je zde ochota a schopnost rodičů naleznout ideální kompromis. Ve společné péči není přesně stanoveno, kdo a jak se bude o dítě starat – vše se odvíjí od vzájemní dohody rodičů a s ohledem na potřeby dítěte.
Pro společnou péči je však předpokladem, že rodiče dítěte žijí i po rozvodu/rozchodu ve společné domácnosti, případně minimálně ve stejném domě a jsou schopni se na výchově dítěte zcela bezproblémově domluvit. Tato forma výchovy je nejméně využívaným institutem.
Ve výjimečných případech se také setkáváme se svěřením dítěte do péče jiné osobě než je rodič. Nejčastěji se jedná o prarodiče či další příbuzné a tato možnost se využívá v případech, kdy ani jeden z rodičů není schopný věnovat dítěti dostatečnou péči (např. z důvodu nemoci či závislosti na alkoholu a drogách).
Ideální je vše vyřešit s klidnou hlavou a především s ohledem na dítě. Jedná se v této problematice o velice křehké vztahy, a proto je potřeba k tomuto rozhodování přistupovat s co nejvyšší pečlivostí. Konečné rozhodnutí by v žádném případě nemělo být pomstou bývalému partnerovi či řešením osobních problémům, ale za každé situace se musí hájit zájmy dítěte.
Pravidelně se v naší advokátní kanceláři s touto problematikou setkáváme a máme s jejím řešení nemalé zkušenosti. Pokud se v takové situaci nacházíte i vy a vaše rodina, neváhejte nás kontaktovat. Rádi vás touto citlivou problematikou provedeme s porozuměním a individuálním přístupem.